Proti proudu času

Jaroslav Skopal - Narodil se 24. září 1936 v Košicích. Otec byl Čech, resp. Moravan, a pracoval tam jako poštovní zaměstnanec. Matka pocházela ze slovenské národovecké rodiny. Národovectví Slováků spočívalo v odpoutání od Maďarů a ve spolupráci s Čechy. Na podzim roku 1938 se rodina musela přestěhovat nejdříve do slovenského Hrašovíka za novou maďarsko-slovenskou hranicí a v květnu 1939 do Buku u Přerova, odkud pocházel jeho otec. Jaroslav Skopal jako chlapec zažil ještě Protektorát Čechy a Morava, obnovení Československa a nástup komunistů k moci po únoru 1948. Ti zařadili gymnázium, které v Přerově začal navštěvovat, do systému jednotné střední školy, takže si prožil jednu z velkých školských reforem. Studiu strojního inženýrství se věnoval na Českém vysokém učení technickém v Praze v období let 1954-1959. Dlouhá léta pracoval v Přerovských strojírnách ve výzkumu a vývoji, odkud mu však po roce 1969 hrozil z politických důvodů vyhazov. Nakonec mohl zůstat a tak při realizaci pracovních výsledků poznával prostředí některých českých a slovenských cementáren. Publikoval též v odborných časopisech a stal se i dopisovatelem závodních novin, kam psal jak o technické problematice, tak i o tělovýchově, odborech a politice. Asi od roku 1968 byl dopisovatelem okresních novin Nové Přerovsko. V roce 1975 začal být činný jako cvičitel v základní a rekreační tělesné výchově (ZRTV) Spartaku Přerovské strojírny a od roku 1990 pak v obnoveném přerovském Sokole. V období let 1993 až 2007 byl starostou Tělocvičné jednoty Sokol Přerov a v roce 2007 byl zvolen starostou Sokolské župy Středomoravské - Kratochvilovy. V poslední době poskytuje své příspěvky např. měsíčníku Sokol. Po svém odchodu z Přerovských strojíren v roce 1997 se ještě věnoval poradenské činnosti v oblasti kvality. V současnosti je aktivní v sokolském cvičení seniorů a koníčkem se mu stala i historie, jíž se začal bavit při pátrání po kořenech svých rodičů na Slovensku a Přerovsku a rodičů své manželky Astrid na jižní Moravě a v Brně. Odtud se dostal nejen ke sledování osudů především místních sokolských činovníků, ale též k hodnocení přínosu náboženství respektíve křesťanské víry pro současnou společnost. Své cesty do zahraničí, kterých nebylo mnoho, bral nejen jako práci či rekreaci, ale též jako zdroj poznání toho, co jinde funguje lépe než doma. -x